Bold dragon 3 - Jdeme na to

22. února 2014 v 12:40 | Mayu-chan
Další pokračování příběhu je tady! Budou tu první menší boje a...

Cesta vlakem uběhla celkem v klidu s Natsuovými obvyklými žaludečními problémy. Po cestě přes město se vydali směrem k horám, kde mělo být sídlo Black Daemon. Rozhodli se zaútočit až po setmění, kdy čekali, že budou mít výhodu.
"Takže… Grayi… Máš holku?" vybalila Mayumi z ničeho nic, když čekali na večer.
"No… Já..."
"Ona ho miluje!" zašklebil se Happy a Mayumi kupodivu s úsměvem přikývla.
"Happy! Co se pořád pleteš někomu do hovoru?" zeptala se ho Lucy, snažíc se nějak zachránit trapnou situaci.
"Já… Nikoho nemám," vymáčkl se konečně Gray, zčervenal, zvedl se z kamene, na kterém seděl a zmizel za pár stromy. Téměř všichni se za ním zmateně dívali, krom Erzy která kontrolovala situaci v okolí.
"Nekecá?" zajímala se Mayumi.
"Hahahaha nekecá, jen Juvia ho uhání, ale pořád jí odolává," zasmál se Natsu a protáhl se, konečně se mu po cestě udělalo líp.
"Nee-chan, nebuď tak drzá. Přeci se nemůžeš takhle vnucovat lidem," povzdychla si Kaede a demonstrativně si poklepala na čelo, Mayumi si jí ale nevšímala a místo toho se vydala za Grayem.
Šla potichu, tak aby pod jejíma nohama nezakřupala ani větvička, ani suchý lístek. Minula pár stromů až za jedním uviděla Graye. Opíral se o rozložitý kmen, ruce za zády. Mayu si podřepla a položila ruce dlaněmi na zem.
"Ultimátní vězení: Ledová stěna," zašeptala a strom, o který se Gray opíral, se proměnil v led. Jeho větve se prodloužili ledem a než stihl zareagovat, omotaly se okolo jeho pasu. A všiml si jí až tehdy, jakmile se mu pomalým krokem došourala do jeho zorného úhlu.
"Sakra, co to děláš?! Pusť mě!" vrčel Gray s výrazem naprostého vzteku.
"Ne… Víš, Grayi… Když něco chci… Tak to dostanu… Po dobrém… Nebo i po zlém…" řekla Mayu a přiblížila se k němu. Ruce měl volné a tak s nimi šermoval a snažil se ji od sebe odstrčit, ale Mayumi měla na dívku překvapivě velkou sílu. Chytila jeho ruce a přirazila mu je nad hlavou k zmrzlému kmenu. Byla mu tak blízko, že se téměř dotýkaly svými nosy.
"Vážně… Se mi hodně líbíš, Grayi-sama..." zamumlala a něžně a krátce ho políbila na rty. Když se od něho odtáhla, civěl na ni s ruměncem ve tváři.
"Víš, kdybys to nechtěl… Ruce jsem ti nespoutala…." dodala ještě potichu a pustila mu ruce. Lusknutím prstů uvolnila jeho vězení a šla zpět do tábora.
"Sakra…" ulevil si hned, jak byla z doslechu, a posadil se na zem.
Padla tma. Všichni se rozmístili okolo cechu, tak aby mohli najednou zaútočit ze všech stran. Ale nepočítali s tím, že o nich mágové z Black Daemon dávno vědí.
Kimo uslyšela křupnutí, otočila se a hned instinktivně uskočila i se Žloutkem v náručí.
"Sakra, co to…" podivila se, když si uvědomila, že okolo ní proletěla sprška kamení.
"Nemělas uhýbat holčičko. Mohla jsi mi ušetřit práci," zahuhlal vysoký, ramenatý muž hlubokým hlasem. Stál pod stromy, takže na něho nedosahovala záře měsíce a Kimo mu neviděla do tváře.
"A ty si kdo? Co takhle ukázat ten svůj ohavný ksicht?" řekla Kimo a nepřítel se pohnul. Udělal pár kroků a měsíc mu ozářil tvář. Měl ostře řezané rysy, dlouhé hnědé vlasy a tvářil se nevrle.
"Promiň, holčičko, ale nedovolím ti jít dál. Kamenné údolí!" zahřměl a pod Kimo se začala hloubit propast, která jí vtahovala do sebe. Naštěstí, ale Žloutek vzlétl a Kimo vytáhl.
"Bleskový dračí řev!" zahájila útok Kimo a z úst se jí vyvalil proud blesků přímo na protivníka, ale ten se zdatně vyhnul a srazil Kimo se Žloutkem k zemi smrští kamínků a ti zůstali nehybně ležet, po ráně do hlavy.
Mezitím Natsu, Erza i Gray porazili své protivníky. Natsu s Erzou se vydali dál a Gray šel hledat ostatní.
Lucy s Kaede mezitím bojovaly proti větrnému mágovi, který s nimi nemálo zametal.
"Bráno panny, otevřít! Virgo!" zamumlala Lucy a povolala dívku v převleku služky.
"Co si přejete Hime-sama?" zeptala se Virgo a Lucy jí poslala proti jejich nepříteli, ale ten proti Virgo poslal tři vlny větrného kráječe, tak silné, že se Virgo s bolestným vytím vrátila do svého světa. Pak poslala Kaede svého ducha, který nesvedl nic stejně jako Virgo.
"Hm tak poslední pokus. Můj nejsilnější duch. Brána lva, otevřít: Leo!" řekla Lucy a před Kaede se objevil dlouhán ve smokingu, se slušivými brýlemi. Dal se do boje a Kaede si ho z dálky prohlížela. Vypadal velmi mile a Kaede se moc líbila jeho tvář. Leo bojoval s nepřítelem dobrou čtvrt hodinu, než se mu podařilo srazit ho na zem takovou silou, že upadl do bezvědomí.
"Loke, díky, zachránil si nás," promluvila Lucy, když se k nim vyřízený Leo dobelhal.
"To je přece moje povinnost. A Lucy? Kdo je takhle krásná slečna?" zeptal se Loke a zadíval se na Kaede, která si teprve v tu chvíli uvědomila, že na něho stále zírá s otevřenou pusou.
"Ehm… J-já… Jsem Kaede Hachiro, hvězdný mág z cechu Bold Dragon…" vymáčkla ze sebe Kaede a snažila se dívat na druhou stranu, než stál Loke s Lucy, aby si ani jeden nevšiml, že se lehce červená.
"Měli bychom jít podívat se po..."
"Hej…" ozval se někdo.
"Grayi? Co tu děláš?" podivila se Lucy, když se otočila po hlase.
"Hledám všechny. Black Daemon o nás věděli," řekl jim a začal se vydýchávat po běhu.
"Co Natsu? A Erza?" zajímala se dál Lucy.
"No… Šli dovnitř cechu. Jestli můžete, běžte taky, najdu ostatní a přijdeme za vámi," pověděl Gray a zvedl se ze země, kam se před minutkou s ulehčením posadil. Lucy, Kaede i Loke, který tu stále setrvával, přikývli a vydali se k hradbám Black Daemon.
"Tak už to vzdej kotě, na mě prostě nemáš!"
"Neříkej mi kotě šmejde!" zaječela Mayumi a vyslala proti obtloustlému chlapíkovi v černém asi deset racků, ale on se jim bez problémů vyhnul. Měla s ním problém. Tenhle vodní mág byl přes svou tučnou tělesnou stavbu neobyčejně mrštný a každý útok i pokus o zmražení vyšel nazmar. Ale horší byl fakt, že Mayumi cítila, jak její magie rychle klesá.
"Ledové dělo!" ozvalo se odněkud a z roští za Mayumi vyletěla ledová koule mířící na protivníka. Mág to nečekal a nestihl včas uhnout, takže koule zasáhla jeho rameno tak až se ozvalo křupnutí. Začal kvílet, ale vyslal proti Mayumi proud vody a ta ho začala mrazit. Z křoví odkud vyletěla ta koule, vyběhl Gray. Vyskočil do vzduchu a shora poslal na nepřítele ledové kladivo, které ho svou vahou přirazilo k zemi. Pro jistotu ho raději zavřel do ledového vězení.
"Zvláštní, čekal bych, že bude mít vodní tělo jako Juvia…" zamumlal si Gray pro sebe a otočil se čelem tam, kde čekal, že bude stát Mayumi. Ta, ale místo toho ležela promáčená opodál. Přišel k ní.
"Jsi v pořádku?" zeptal se.
"Hmm… Jo, jsem. Jen jsem tak vysílená, že se nemůžu pohnout…" řekla a zavřela oči.
"Každopádně, děkuju za pomoc," dodala ještě.
"No nemáš zač. Měli bychom jít najít Kimo. Ostatní už šli dovnitř. Jo a..." odmlčel se, přiklekl si k Mayumi a zadíval se na ni. Podívala se na něj, i kdyby se chtěla pohnout, neměla na to dostatek sil.
"Tohle ti vracím," pověděl, naklonil se nad ní, až ji jeho řetízek zalechtal na krku a políbil ji. To nečekala. Po vteřině se od ní odtáhl a ani jeden z nich nic neřekl. Pomohl jí vstát a vzal jí na záda, protože chůze schopná nebyla.
Kimo probudila hlasitá rána. Posadila se a rozhlédla se okolo. Žloutek ležel vedle ní, ještě byl omráčený a opodál někdo bojoval. Jednoho poznala, byl to ten se kterým bojovala ona a omráčil ji. Ale druhého nepoznávala. Měl vysokou, osvalenou postavu pokrytou srstí. Runová, fialová křídla, dlouhé zelené vlasy a z čela mu trčely dva lehce zahnuté rohy.
Zelenovlasý tlačil útoky jejího nepřítele směrem k ní a ten se už téměř vyčerpán, nestačil bránit, až ho ten poletující netvor dorazil pár metrů před Kimo. Teď se zaměřil na ni. Zrušil svá runová křídla, dopadl na zem a udělal k ní pár kroků.
"Nepřibližuj se, já s tebou nechci bojovat," pištěla Kimo a chránila si hlavu pažemi.
"Ani já s tebou. Asi jsem tě vyděsil že? Napravím to," odpověděl a začal se přeměňovat. Během minuty před Kimo stál někdo úplně jiný. Dlouhé zelené vlasy mu zůstaly, ale teď vypadal jako člověk a ve tváři měl milý výraz a roztomilou pihu pod levým okem.
"Jmenuji se Freed Justine, jsem mág z Fairy Tail," pověděl a na důkaz svého tvrzení jí ukázal svůj znak cechu.
"Kimo, jsem z Bold Dragonu…"
"Freede co tu děláš?" zeptal se někdo.
"Jak je Žloutkovi?" zeptal se další hlas.
"Grayi… Mayumi… Je jen omráčený…" odpověděla Kimo.
"Mistr mě sem poslal. Zdržel jsem se u předchozí práce s Raijinshuu, proto jsem nemohl jít s vámi hned…" vysvětlil Freed a Gray jen pokýval hlavou.
Kimo vzala Žloutka do náruče a vydali se všichni společně na pomoc ostatním. Když dorazili dovnitř, bylo ale všude ticho a Natsu a ostatní seděli uprostřed místnosti vedle skučící hromady.
"Co to…"
"Onee-chan! Dorazili jste pozdě. Všichni z tohohle cechu jsou tady na té hromadě!" smála se Kaede a pomohla sestře z Grayových zad.
o pár dní později… **doma v Bold Dragon** --Kaede--
Byl podvečer a Kaede se převlékala do pyžama. Měla zvláštní pocit. Posledních pár dní, co se vrátily domů, nejenže neustále myslela na Lokeho, ale měla pocit jako by ji někdo sledoval. Ten pocit měla i teď. Přešla k otevřenému oknu a rozhlížela se. Nikoho neviděla, ale pro jistotu…
"Je tam někdo? Jestli jo, tak to sledování není vtipný!" zavolala do prázdné ulice. Nikdo jí neodpověděl.
"Omlouvám se, nechtěl jsem tě vyděsit…" řekl někdo za ní a Kaede úlekem poskočila. Otočila se a před ní stál Loke.
"C-Co… Co tu děláš? To t-ty mně sleduješ?" vykoktala ze sebe.
"Hai… Ale nenapadlo mne, že bys to mohla poznat. Jen se rád dívám na tvou tvář…" pověděl a raději sklopil pohled k zemi. Kaede k němu udělala pár kroků.
"Tak proč se na mě nedíváš teď?" zeptala se ho s nadějí v hlase. Loke odlepil oči od země a Kae si všimla jeho zvláštního výrazu. Pak udělal něco zvláštního. Napřáhl k ní ruce, přitáhl si jí k sobě a objal ji. V téhle pozici chtěl zůstat co nejdéle, čichal omamnou vůni jejích vlasů a nemohl se jí nabažit.
"Ale Loke ty jsi duch…" namítla Kaede a on ji pustil.
"Bohužel ano. Dokud mě Lucy vlastní nemohu nic dělat… Nemohu být s tebou, i když bych moc chtěl…" zamumlal a s výrazem naprosté bolesti si civěl na boty. Kaede ho uchopila za bradu a pozvedla mu hlavu tak, aby si viděli do očí.
"Jestli… Jestli se mnou chceš vážně… Být… Tak něco vymyslíme…" pošeptala Kae a pomalu, velmi pomalu ho políbila. Byla jako ve snu…
*** úryvek Grayova dopisu***
"Doteď jsem od sebe každého odháněl. Ale ty… Dostala ses mi pod kůži. Jestli mě vážně chceš, tak jak si řekla… Nesmíš s každým flirtovat, tak jako po cestě z mise, co jsme měli a chovat se jako bys ke mně nic necítila!"
***úryvek Mauyminy odpovědi***
"Dobře Grayi-sama. Souhlasím, to bych vážně neměla, jen mi to, co se tam stalo, přišlo strašně trapné a tohle byla asi snaha to odlehčit. Omlouvám se. Už se to nebude opakovat.
Ale chápeš, že jsme každý z jiného cechu? Že se to nesmí?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama