Izaya x Yui (+18)

9. února 2014 v 2:35 | Mayu-chan
Takže tentokrát jde o Izayu, mého oblíbence :3 Je to vlastně.. Yui a Mayu jsou tady sestry, takže... :)

Dvě sestry, dva rivalové, dva dny a dvě zcela odlišné povahy...

Bouchly dveře a tmavovlasý mladík se sám pro sebe pousmál. Stál u stolu a prohlížel si nějakou knihu. Ale vzápětí ho čísi ruka tvrdě chytla za rameno, druhá mu vyrazila knihu z ruky a osoba ho přirazila ke zdi.
"Ahoj, Yui-chan. Dlouho jsme se neviděli," promluvil a vteřinu na to dostal ráznou facku.
"Izaya-kun! Jak dlouho si do háje myslíš, že budu tvoje chování tolerovat??" otázala se ostře dívka s dlouhými, tmavými vlasy a přísným výrazem, kterému vévodily sadistické oči vyhlížející zpoza elegantních brýlí.
"Co jsem zase udělal?" zeptal se Izaya nevinně a nonšalantně pokrčil rameny. Yui v jeho hlase pocítila trochu ironie, což její vztek ještě více podnítilo. Jeho rameno, které stále držela, stiskla o mnoho pevněji, než doteď. Izayův obličej se zkřivil bolestí, přesto se nepřestával usmívat.
"Ty nevíš? Kdo jiný by tu poštval nějaký mizerný gang na Shizua-kun?! A samozřejmě, že ti idoti si netroufli přímo na něj! Zmlátili moji sestru!!"
"Neříkej mi, že Mayumi s tím bláznem pořád chodí..." zamumlal Izaya a z neustávající bolesti v rameni se mu podlomily kolena a svezl se k zemi.
"Moje sestra je narozdíl ode mně, alespoň spokojená. Shizuo vypadá, že to s ní myslí vážně. Tak se od nich laskavě drž dál! Říkáš, že miluješ lidi... Tak se toho drž," vrčela na něho Yui, přičemž ho pro jistotu chytila pod krkem a přitlačila ho víc ke zdi tak, aby se jí musel dívat do očí.
"Mám rád, když jsi takováhle..." zamumlal přidušeně a Yui raději povolila. Nerada by ho uškrtila.
"Já vím. To je taky jedinej důvod, proč se ke mně pořád vracíš, po tom co mě vždycky necháš samotnou," řekla Yui a zcela Izayu pustila. Postavila se a přešla k oknu. Její výraz se změnil. A nejen její...
Izaya vstal. Udělal několik kroků k Yui a zůstal stát za ní.
"To není jedinej důvod, Yui-chan. Já... Už nemiluju všechny lidi, ale tebe," zamumlas se zvláštním, jemným výrazem. To bylo pro jeho tvář nezvyklé.
"Lžeš... Já vím, že lžeš. Snažíš se mě znovu oblbnout, jako mockrát předtím, abys mě mohl svést a znovu mě opustit..."
"To není-"
"Nesnaž se to popírat. Znám tě, tohle nejsi ty... A já se stejně zase nechám zblbnout. Ale uvědom si, že to takhle nebude napořád. Jednou už mě nezblbneš, už ti nedovolím se vrátit, Izaya-kun... Budeš si muset najít někoho nového..."
"Ale-"
"Mlč, Iza-chan," přerušila ho znovu Yui a vtiskla mu na ústa jemný polibek, který rozpoutal bouři. Oba se začali téměř zuřivě svlékat a po pár vteřinách, když už byli téměř nazí, Yui použila zápasnický chvat, kterým Izayu složila na zem a posadila se na něj.
"Vím, že zase utečeš, Iza-chan... Ale takhle na mě aspoň nezapomeneš..." zamulala a zakousla se mu do ucha. Ne do krve, ale bylo to dostatečně bolestivé. Pak následovalo několik hryznutí do krku, kde postupně vznikaly fialové flíčky, a přitom mu zatínala nehty to paží a žeber.
Izaya skučel. Bolelo ho to, ale přesto ho ta bolest vzrušovala. A to po chvíli Yui ucítila na stehně. Jeho penis se na ni tlačil a svými jemnými záškuby žádal o pozornost.
Yui nezaváhala ani na moment. Pevně ho uchopila a přiškrtila, nesměla ale moc, jinak by mohl ztratit na pevnosti. V sevření udělala rukou několik dlouhých pohybů a potom konečně Izayovu chloubu nastavila do správné polohy. Opatrně si na něho nasedla. A začala se pohybovat. Nahoru a dolů, lehce vpřed a vzad... Zbožňovala, když mohla Izayu cítit v sobě a trestat ho. Proto s nabývající vášní zatnula nehty obou rukou do jeho hrudníku a tempo svých přírazů, plynule na svém chtíči, zrychlovala.
Po několika krátkých minutách už byla téměř před vrcholem a Izayův rudý obličej s přimhouřenýma očima, zrychlený, trhaný dech a ruce, pomáhající Yui dosedat, napovídaly, že Izaya je na tom stejně. Proto ještě více zrychlila...
V posledních dosednutích se její tlumený projev přepnul do výkřiku a své zatnuté nehty v jeho hrudi tahem přesunula až k břichu, takže mu tam zůstalo osm, místy až do krve jdoucích, rýh. Nato se Izaya prohnul v zádech téměř až do sedu. Nejen kvůli bolesti, kterou mu způsobila, ale taky v několika úžasných vlasnách slasti, které se k němu dostaly.
Ulehčeně odpadl na znak, nemohouce se pohnout. Yui z něho slezla a lehla si na koberec vedle něho. Chvíli se vydýchávali z toho vypětí, co právě prožili.
"Mě se nezbavíš, Yui-chan..." zamumlal po chvilce.
"Co tím myslíš?" zeptala se a podívala se na něho. Civěl do stropu.
"Vždycky si tě přitáhnu zpět. Ať už budeš chtít nebo ne. Třeba násilím, je mi to jedno. Víš, že když něco chci, dokážu cokoliv," vysvětlil jí a podíval se jí do tváře. Vypadala překvapeně.
"To si jen myslíš..."
"To vím. Neutečeš mi. Jsi moje. A teď pojď sem," pověděl. Natáhl k ní ruku, přitáhl si ji k sobě, převalil na bok a přitulil se k jejím zádům. Nos zabořil do jejích vlasů a čichal jejich vůni, kterou tak zbožňoval...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kae-chan Kae-chan | 9. února 2014 v 10:42 | Reagovat

Takový sado-maso :D

2 Mayu-chan Mayu-chan | 9. února 2014 v 12:09 | Reagovat

Ano, zcela :D A máš stejnej avatar :D

3 Kimo Kimo | E-mail | Web | 13. února 2014 v 1:00 | Reagovat

Takovej masakr...:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama