Starish a my 4 1/2

16. února 2014 v 14:14 | Mayu-chan
Přichází poslední díl série Starish a my. Konečně se tu všechno rozuzlí a... Uvidíte sami :)


IV.
Uběhlo pár týdnů a Mayumi, Kaede a Miiko se společně vydaly do nahrávacího studia. Mayumi se tam těšila, konečně měla nahrát se Syoem jejich píseň, ale zároveň se bála. Duševně se připravovala na setkání s Ittokim, ale přesto nevěděla jak by se měla chovat. Stále s ní nemluvil. Dokonce ani s Kaede nepromluvil, když mu šla oznámit, že s Nanami konečně dokončily jejich duet. Zabouchl jí dveře před nosem bez jediného slova. Z těch tří provinilců komunikoval jen se Syoem, a to jen s velkým sebezapřením a jen kvůli Starish.
Když dorazily do studia, ve dveřích narazily na Cecila.
"Zdravím, Cecile-san, co ty tu?" zeptala se s úsměvem Mayu člena Starish.
"Ahoj holky! No nahrávali jsme pár sólo písní. Naštěstí já už to mám za sebou. Tvrdne tam jen Syo-chan, čeká na tebe, Ichinose-san a Ittoki-san," odpověděl Cecil a prohodil pár slov s Miiko, kterou ještě neznal, než se s nimi rozloučil a odešel.
Kaede se musela Mayumi zapřít do zad, protože nejstarší ze sester měla tendenci se otočit a utéct.
"Nikam nechoď, bude to dobré neboj. Jsme s tebou!" uklidňovala ji Kaede a pomalu ji strkala dovnitř budovy. Mayumi se prkenně pohybovala až ke dveřím odkud vycházely známé hlasy. Miiko otevřela dveře a sestry vešly dovnitř. Uvnitř se bavili Tokiya se Syoem.
"Ahoj! Jste tu brzy!" zahlaholil Syo a Tokiya pokývl na pozdrav.
"Ahoj, no vyšly jsme trochu dřív. Tady Miiko se sem nějak těšila," pověděla Kaede a červenající se Miiko jí za to uštědřila ránu loktem do žeber.
Mayu jejich haštěření však nevnímala. Dokonce ani Syoovi neodpověděla na pozdrav. Zůstala zírat na Ittokiho, který si za sklem připravoval mikrofon a domlouval se na něčem se zřízencem studia v další místnosti.
Kaede se k ní po chvilce přitočila.
"Onee-chan… Ichinose-san říkal, že tu písničku, co teď bude zpívat, složil sám před několika dny. A prý by si ji měla pozorně poslouchat," zašeptala sestře do ucha a zase se oddálila, aby si mohla nerušeně promluvit s Tokiyou, avšak ten mezitím zmizel na chodbu, a tak se vydala ho hledat.
Miiko se zatím polohlasně bavila se Syoem, ale když si všimli strnulé Mayumi, opustili místnost a Mayu osaměla.
Ozvaly se první kytarové tóny, navozující pocit beznaděje a po chvíli se rozezněl Otoyův hlas.
Hey
Slowly down
What do you want from me
What do you want from me
Yeah I'm afraid
What do you want from me
What do you want from me

There's no matter of be in trouble
I would give myself away
Oh, once upon a time I didn't give it them
But now, here we are
So what do you want from me
What do you want from me

Just don't give up
I workin' it out
Please don't give in
I would let you down
It mess me up
Need a second to breathe
Just keep comin' around
Hey
What do you want from me 3x

Yea It's plain to see (it's plain to see)
Baby you're beautiful
And here is nothing wrong with you (nothing wrong with you)
It's me, I'm a freak (yea)
Thanks for loving me,
'Cause you doing it perfectly (a perfectly)
There's no matter of be a try
When I let you slip away
I wouldn't even try
But I thank you could save my life

Just don't give up
I workin' it out
Please don't give in
I would let you down
It mess me up
Need a second to breathe
Just keep comin' around
Hey
What do you want from me 3x

Just don't give up on me
I would let you down
No, I would let you down
So what….

Just don't give up
I workin' it out
Please don't give in
I would let you down
It mess me up (it mess me up)
Need a second to breathe
Just keep comin' around
Hey
What do you want from me

Just don't give up
I workin' it out
Please don't give in
I would let you down
It mess me up
Need a second to breathe
Just keep comin' around (yea)
Hey
What do you want from me 3x (What do you want from me 2x)
Dozněly poslední tóny a Mayu měla slzy na krajíčku. Ittoki vstal ze židličky, na níž seděl při zpěvu a přešel ke dveřím místnůstky, kde stála ochromená Mayumi. Když ji uviděl, po jeho obličeji přeběhl nejdříve radostný výraz, který téměř ihned nahradil bolestný. Pokývl jí na pozdrav a Mayu neschopná jediného slova, na něho jen zírala, snažíce se nerozplakat. Od toho osudného dne plakala již tolikrát, že pokud by své slyzy chytala do nějaké nádoby, naplnily by přinejmenším tak menší vanu.
Chvilku jen tak stáli a zírali na sebe s ublíženými pohledy, ale pak už to napětí Ittoki nevydržel a vyšel z místnosti. Mayu zůstala stát. Chtěla ho zastavit, říct mu že… Vlastně nevěděla, co by mu řekla, jen ho chtěla zastavit a dát vše dopořádku.
Po pár minutách se konečně rozhodla, že půjde za ním. Vyšla z místnosti na chodbu a nevnímaje otázky sester se rozběhla k východu. Cítila, že určitě chtěl být rychle z budovy pryč, proto také odešel bez toho, aby si poslechl svůj zpěv. A tak vyběhla ze studia a rozhlédla se. V parčíku nedaleko od studia Ittokiho zahlédla a tak neváhala a rozběhla se za ním. Bez rozmyslu přeběhla silnici, kde ji málem přejelo odbočující auto. Řidič, ale naštěstí stihl dobrzdit a tak Mayumi dál utíkala.
Když byla pár metrů od něho, Ittoki se instinktivně otočil, aby se podíval, co se to za ním děje. A právě toho Mayu využila. Doběhla až k němu a objala ho tak, že mu držela ruce u těla a on se nemohl hýbat. Snažil se od ní oprostit, ale Mayu ho dál křečovitě držela a odmítala ho pustit.
"Prosím odpusť mi to, prosím… Já už to takhle nevydržím!" mumlala Ittokimu do trička a přitom se jí po tvářích rozkutálely slzy.
"Já se Syoem ani nikým jiným nic nemám, vážně. A… A udělám cokoliv, jenom mi to prosím odpusť," dodala.
"Já už ti odpustil," pověděl polohlasně Ittoki a udivená Mayu se mu odvážila podívat do tváře. Měl smutný výraz, ale jeho oči zase hřály jako dřív. Už nebyly tak chladné jako tehdy, když za ním přišla do sirotčince.
"Vážně?"
"Hm… Chtěl…No, uvažoval jsem že ti zavolám nebo tak, ale nikdy jsem k tomu nenašel odvahu. Pochopil jsem, že to, co se stalo ani pro jednoho z vás nic neznamenalo, jenže než mi to došlo, stihl jsem tobě i Syoovi říct spoustu věcí… A pak už jsem nenašel odvahu s vámi promluvit," vysvětlil Ittoki a Mayumi povolila svoje sevření. Tak poodešel k pár metrů vzdálené lavičce a posadil se. Mayu ho následovala.
"A já se ti bála zavolat nebo přijít, myslela jsem, že mi zavěsíš nebo mně vyhodíš."
"Nedivím se," pronesl sklesle a zadíval se do země.
"A ta písnička?" zeptala se Mayumi na to, co před několika minutami slyšela. Stále nechápala účel té písně.
"Napsal jsem ji, když mi všechno došlo a chtěl jsem se usmířit. Uvažoval jsem, že ji nahraju a pošlu ti CD s demo verzí a omluvou, ale odchytila jsi to dřív, než jsem to stihl udělat, jak vidíš."
"Takže… Je pro mě?" chtěla se ujistit Mayu a když viděla jak Ittoki přikyvuje na souhlas, její srdce radostí poskočilo. Cítila se jako by jí vlil do žil elixír života.
Potěšená Mayumi udělala pár kroků a stála tak přímo proti Ittokimu, který jen překvapeně zvedl svůj pohled od země. Opíral se lokty o kolena a tak Mayu rukou zatlačila do jeho ramen a donutila ho tím sednout si rovně. Pak se mu obkročmo posadila na klín a celá šťastná mu padla kolem krku.
"Mayu-chan?" zamumlal překvapený Ittoki, který tuhle její reakci nečekal. Jen pozvedla hlavu a podívala se mu do očí. Už se netvářil tak smutně. Teď měl spíš nechápavý výraz.
"Copak?" zeptala se ho tedy.
"Co teď s námi bude?" zeptal se s nemalou nadějí v hlase a Mayu se rozhodla dát mu tu nejjednoznačnější odpověď. Věnovala mu jemné políbení na rty.
"Už chápu… A Mayu-chan? Už nelíbej nikoho jiného než mě…"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama