Bold Dragon 1 - Jak to všechno začalo

17. března 2014 v 6:29 | Mayu-chan |  Bold dragon ~ hotové
Takže, tohle je příběh "namontovaný" na anime Fairy tail :) Není snad nijak moc dlouhý takže... :3


V království Fiore, bylo vždycky mnoho magických cechů. Společenství mágů, kteří hledali přátelé, domov nebo práci. A jeden z těch cechů je Bold Dragon…
....
"Kimiko, vzala jsi nějakou práci?" zeptala se Atrasha své přítelkyně. Kimiko pohodila svýma, po pás dlouhými, červenými vlasy a přisedla si ke své kamarádce.
"Jo vzala. Je to nějaká pomoc v obchodě. Docela by mě zajímalo, na co tam potřebují mága," pověděla dívka a chtěla si vzít jeden koláček, co ležel mezi ostatními na stole, ale Atrasha po celém talíři chňapla a chtěla si jich do pusy narvat co nejvíc.
"Co děláš?" podivila se Kimi.
"Ne-mů-šu ši pomošt. Dyš oni šou tak doblý," huhňala Atrasha, až jí padaly drobky z pusy. Tak se Kimiko radši zvedla a šla pracovat…
....
"Tak díky slečno, tady je vaše odměna," pověděl stařec a podal Kimiko peníze.
"Díky pane Hachiro, bylo mi potěšením pro vás pracovat," odpověděla mu dívka a vydělané peníze si schovala do tašky. Rozloučila se se starcem a vyšla z jeho obchodu. Do Pratorie, města kde bydlela a kde byl její cech, to byla hodinka cesty vlakem a tak na nádraží nijak nepospíchala.
"Počkej," zavolal za ní někdo a Kimiko se otočila. Pospíchal za ní nějaký mladík. Docela se jí líbil. Měl blond vlasy, azurově modré oči a byl jí odněkud povědomý.
"Otec ti zapomněl něco dát. Odměna k úkolu nebyly jen peníze, ale i tenhle klíč. Kdysi ho našel, tak se rozhodl, že ho někomu dá," pověděl mladík a podával Kimiko zlatý klíč.
"Ale já nejsem hvězdný mág… Nevím, co s tím budu dělat…" breptala Kimiko.
"Stejně si ho vezmi, třeba ho někomu dáš. Mimochodem já jsem Michi…" pověděl mladík, zářivě se na Kimiko usmál a napřáhl k ní ruku.
"Děkuji. A ráda tě poznávám Hachiro Michi. Já jsem Kimiko, nejlepší větrný mág z cechu Bold Dragon," představila se Kimi a potřásla si s ním rukou. Připadal jí hrozně milý…
...
Bylo ještě šero. Slunce mělo vyjít až za pár minut, ale malá Mayumi s zářivě červenými vlásky už chvíli seděla vedle spící sestry v postýlce a poslouchala švitořící ptáčky. Kaede ze spánku něco breptala a tak jí Mayumi strčila do pusy dudlík, aby náhodou ptáčky nevyrušila.
Vrzly dveře a někdo vstoupil k holčičkám do pokoje. Dívenka ihned poznala, o koho jde a vstřícně k němu natahovala své malé ručičky. Ale on ji do náruče nevzal, pohladil ji i spící Kaede po vlasech a povzdychl si.
"Tatí," pípla Mayumi a oči jí zalily slzy.
"Neplakej. Ty i Kaede pro mě vždycky budete velmi důležité. Ale víš, musím odejít. Nechci, aby se mamince něco stalo… Postarej se o svou sestřičku, vím, že to dokážeš," řekl muž a políbil svou starší dcerku na čelo. Pak zvedl ruce a nad dívenkou se objevila modrá magická pečeť.
"Schopnost: Přidělení," zašeptal Michi a do Mayumi vstoupilo bílé světlo, které vycházelo z namodralé pečetě nad ní. Světlo z nenadání zmizelo, Mayuminy vlasy zbělely a otec to samé provedl i se stále spící Kaede, kterou ani tohle neprobudilo a jeho udivilo, že mladší dívce se vlasy nezměnily, ale nechal to být.
Michi ještě jednou přistoupil k postýlce a naposledy se na své holčičky usmál. Bylo mu těžko, ale věděl, že musí svou rodinu ochránit. Tak se otočil a odešel k posuvným dveřím na terasu. Prošel zahradou a naposledy se otočil za svým životem. V očích ho zapálily slzy.
'Bude to tak lepší,' pomyslel si a dal se do kroku…
...
"Mayu počkeeeej, já už nemůžu," funěla Kaede.
"No tak fajn, tak si pojď aspoň sednout támhle pod ten strom. Je tam stín," řekla bělovlasá Mayumi, vzala svou střapatou sestru za ruku a táhla ji směrem k vrcholku mírného kopce a jedinému stromu v širokém okolí. Posadily se pod strom a oddechovaly. Bylo jim velké teplo, i když uprostřed léta není ani divu.
"Mayu… Ty si pamatuješ tatínka? Jaký byl? Já se snažím… Si vzpomenout, ale nejde mi to," pověděla z nenadání Kaede a upřela na sestru své velké, bílé oči, které budily dojem, že jsou slepé.
"Moc ne. Vždyť mi bylo jako teď tobě. Ale za ty dva roky, co je pryč jsem nezapomněla, co mi řekl," přiznala Mayumi.
"A co ti žekl, onee-chan?" zajímala se dál holčička.
"Že jsme pro něj důležité a že jde pryč, aby se mamince nic nestalo," řekla jí sestra a Kaede se zatvářila nechápavě.
"Co by se mělo mamince stát?" zeptala se po chvilce mlčení.
"Nevím. Hele nejsem tak chytrá, teprve půjdu do školy," odsekla Mayumi a podívala se raději jinam.
"Tak já půjdu do školy s tebou onee-chan!" nadchla se Kaede a křenila se na Mayumi tak, že se sestra bála, že jí ten výraz zůstane.
"Kaede, jsou ti jenom čtyři, ještě nemůžeš."
"Dobže no. Ale až vylostu, tak budu taky cechmistl Bold Dlagonu jako maminka! A budeme spolu placovat jo?"
"Jasně, ty kuliferdo," souhlasila Mayumi a usmála se na svou sestru.
...
"Holky, nemůžete jít se mnou na misi," řekla Kimiko a dívala se do uslzených očí malé Kaede.
"A proč ne, mami?" zeptala se Kaede, po tom, co se hlučně vysmrkala.
"Podívej, je ti šest let, sestře osm. Jste ještě malé na to chodit se mnou do práce," pověděla Kimiko, snažíc se to svým dcerkám vysvětlit.
"Ale můžeme ti pomoct. Já umím někoho zmrazit mami. A Kaede mluví s duchy, to by se ti přeci mohlo hodit ne?" hádala se Mayumi a snažila se matku přimět k tomu, aby se rozmyslela.
"Mayumi! Zakázala jsem vám používat magii! To není povolání pro vás! A navíc tohle je S mise holky, je hrozně těžká, musím se soustředit. Takže žádný řeči a mazejte do školy!" rozhodla rázně Kimiko a podala holkám tašky…
...
Ozvala se rána. Mayumi se lekla a spadla do jehličí. Schovávala se za stromem a tajně pozorovala svou matku. Neposlechla Kimiko a nešla do školy, jak měla, ale sledovala místo toho svou maminku na misi.
Kimiko právě bojovala s obávaným mágem používajícím temné stíny vysávající život. Ránu, které se Mayumi lekla, způsobila její matka, když vzdušným vírem srazila na svého protivníka kus skály. Jenomže nepřítel se tomu vyhnul a trefil Kimiko přímým, silným kouzlem. Žena zakřičela a spadla na zem. Nezvedala se. A Mayumi, sledujíc to všechno, nemohla pochopit, že je někdo schopný porazit jejich maminku. Tu nejsilnější ženu, co znala. Ale i tak měla neodbytný pocit, že je něco špatně.
"Nesnaž se vstát. Zasáhl jsem tvoje orgány. Do pár minut jsi mrtvá," zahuhlal mág a dál si už Kimiko nevšímal. Odešel.
Mayumi se rychle vyhrabala na nohy a rozběhla se k matce.
"Mayu, co tu děláš? Kde je Kaede?" zhrozila se Kimiko, když spatřila svou dceru.
"No… Sledovala jsem tě. Ale Kaede jsem nechala jít do školy," pověděla Mayumi a všimla si, že Kimiko se spouští z koutku úst slabý proužek krve.
"Teď mě poslouchej. Postarej se prosím o Kaede, dávej na ní pozor. A zajdi za Natsumi, naučí tě používat tvojí magii, její doména je taky led," řekla tiše Kimiko a rozkašlala se.
"Ale ty přece nechceš, abychom používaly magii. Tak pojď se mnou domů a všechno bude dobrý, mami!" odporovala Mayumi a do očí se jí nahrnuly slzy.
"Nemůžu zlato. Já umírám. Na, tady tohle si vezmi," šeptala Kimiko a podala své dceři zlatý klíček a papírek.
"Ten papírek dej Natsumi, naučí tě všechno, co sama umí. A ten klíček dej své sestřičce. Je od ducha zvěrokruhu, tak ať ten klíč neztratí. Někdo jí její magii určitě vysvětlí… A teď už běž, nechci, abys mě takhle viděla…" řekla Kimiko a znovu se rozkašlala.
"Ale mami, já…"
"Běž Mayumi! Prosím…" křikla matka a v jejích očích se objevily slzy. Mayumi vstala. Dívala se na Kimiko, jak tam leží, zašpiněná, krvavá… Rozběhla se pryč, klíč se vzkazem svírajíc v dlani. Utíkala celou cestu až do městečka, kde nasedla na vlak. A cestu domů probrečela…

A od té chvíle uteklo už deset let…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 mylovestories mylovestories | E-mail | Web | 1. dubna 2014 v 20:33 | Reagovat

Wow, toto idem čítať. :) Fairy Tail som síce nikdy nedopozerala ale prvých tridsať dielov som stihla :D Teším sa na to, ako to budem čítať, už teraz mi predstavivosť pracuje na plné obrátky, mohla by som kľudne rovnako pozerať anime, tak jasne si to predstavujem. :D :3

2 Mayu-chan Mayu-chan | Web | 2. dubna 2014 v 8:31 | Reagovat

Tak ty první díly FT jsou jedny z nejlepších :) Pak už je to trochu zamotanější :) Jinak díky za čtení, nečekala jsem, že to tu někdo najde :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama