Bold dragon 3 2/2- Jdeme na to

17. března 2014 v 6:44 | Mayu-chan |  Bold dragon ~ hotové
Druhá polovina :)

Kimo probudila hlasitá rána. Posadila se a rozhlédla se okolo. Žloutek ležel vedle ní, ještě byl omráčený a opodál někdo bojoval. Jednoho poznala, byl to ten se kterým bojovala ona a omráčil ji. Ale druhého nepoznávala. Měl vysokou, osvalenou postavu pokrytou srstí. Runová, fialová křídla, dlouhé zelené vlasy a z čela mu trčely dva lehce zahnuté rohy.
Zelenovlasý tlačil útoky jejího nepřítele směrem k ní a ten se už téměř vyčerpán, nestačil bránit, až ho ten poletující netvor dorazil pár metrů před Kimo. Teď se zaměřil na ni. Zrušil svá runová křídla, dopadl na zem a udělal k ní pár kroků.
"Nepřibližuj se, já s tebou nechci bojovat," pištěla Kimo a chránila si hlavu pažemi.
"Ani já s tebou. Asi jsem tě vyděsil že? Napravím to," odpověděl a začal se přeměňovat. Během minuty před Kimo stál někdo úplně jiný. Dlouhé zelené vlasy mu zůstaly, ale teď vypadal jako člověk a ve tváři měl milý výraz a roztomilou pihu pod levým okem.
"Jmenuji se Freed Justine, jsem mág z Fairy Tail," pověděl a na důkaz svého tvrzení jí ukázal svůj znak cechu.
"Kimo, jsem z Bold Dragonu…"
"Freede co tu děláš?" zeptal se někdo.
"Jak je Žloutkovi?" zeptal se další hlas.
"Grayi… Mayumi… Je jen omráčený…" odpověděla Kimo.
"Mistr mě sem poslal. Zdržel jsem se u předchozí práce s Raijinshuu, proto jsem nemohl jít s vámi hned…" vysvětlil Freed a Gray jen pokýval hlavou.
Kimo vzala Žloutka do náruče a vydali se všichni společně na pomoc ostatním. Když dorazili dovnitř, bylo ale všude ticho a Natsu a ostatní seděli uprostřed místnosti vedle skučící hromady.
"Co to…"
"Onee-chan! Dorazili jste pozdě. Všichni z tohohle cechu jsou tady na té hromadě!" smála se Kaede a pomohla sestře z Grayových zad.

o pár dní později…
Byl podvečer a Kaede se převlékala do pyžama. Měla zvláštní pocit. Posledních pár dní, co se vrátily domů, nejenže neustále myslela na Lokeho, ale měla pocit jako by ji někdo sledoval. Ten pocit měla i teď. Přešla k otevřenému oknu a rozhlížela se. Nikoho neviděla, ale pro jistotu…
"Je tam někdo? Jestli jo, tak to sledování není vtipný!" zavolala do prázdné ulice. Nikdo jí neodpověděl.
"Omlouvám se, nechtěl jsem tě vyděsit…" řekl někdo za ní a Kaede úlekem poskočila. Otočila se a před ní stál Loke.
"C-Co… Co tu děláš? To t-ty mně sleduješ?" vykoktala ze sebe.
"Hai… Ale nenapadlo mne, že bys to mohla poznat. Jen se rád dívám na tvou tvář…" pověděl a raději sklopil pohled k zemi. Kaede k němu udělala pár kroků.
"Tak proč se na mě nedíváš teď?" zeptala se ho s nadějí v hlase. Loke odlepil oči od země a Kae si všimla jeho zvláštního výrazu. Pak udělal něco zvláštního. Napřáhl k ní ruce, přitáhl si jí k sobě a objal ji. V téhle pozici chtěl zůstat co nejdéle, čichal omamnou vůni jejích vlasů a nemohl se jí nabažit.
"Ale Loke ty jsi duch…" namítla Kaede a on ji pustil.
"Bohužel ano. Dokud mě Lucy vlastní nemohu nic dělat… Nemohu být s tebou, i když bych moc chtěl…" zamumlal a s výrazem naprosté bolesti si civěl na boty. Kaede ho uchopila za bradu a pozvedla mu hlavu tak, aby si viděli do očí.
"Jestli… Jestli se mnou chceš vážně… Být… Tak něco vymyslíme…" pošeptala Kae a pomalu, velmi pomalu ho políbila. Byla jako ve snu…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama