ITNKU 1 ~ 1/2

17. března 2014 v 7:49 | Mayu-chan |  ITNKU ~ hotové
ITNKU je příběh psaný na motivy anime Itsuka tenma no kuro usagi. Nesouvisí s tím tak plně, pouze okrajově. Doufám že se vám bude líbit a přeji příjemné čtení :)



1.
"Hrabe ti?" zakňučela drobná blondýnka a sedíc na zemi se slzami v očích se držela za tvář. Nad ní stála tmavovlasá dívka se založenýma rukama a naštvaným výrazem. Jen zakroutila hlavou a odfrkla si.
"Ani ne hele. Jen jsem ti ukázala část toho, co s tebou udělám, když se do mě budeš dál navážet, ty odbarvená fifleno," zavrčela na ni tmavovláska. A blondýnka na zemi raději odlezla pozadu pryč. Ale hlouček studentů, co stál na chodbě a přihlížel tomu incidentu, zůstal stát a díval se na naštvanou dívku.
Studenty se prodrala malá dívenka s hnědými vlasy a popadla naštvanou dívku za ruku. Táhla ji tam, odkud přišla a u toho se smála.
"Páni, to byla rána! Ty jsi snad judistka?" zajímala se dívenka.
"Judistka přímo ne, jen od každého trochu…" zamumlala vyšší dívka a dívala se na tu menší, která ji odtáhla no chodby vedoucí k místnosti, kde sídlí studentská rada.
"Proč mně sem vedeš?" zajímala se, ale maličká jí neodpověděla. Místo toho otevřela dveře a obě vstoupily do místnosti. Byl tam jen jeden člověk.
Uprostřed několika sestavených stolů seděl tmavovlasý mladík s unuděným výrazem. Kurenai Gekkou, kterého znala od vidění.
"Co tu chcete?" zavrčel ihned, aniž by jedna z nich stihla něco říct.
"Gekkou, Gekkou, Gekkou! Někoho jsem přivedla!" jásala holčička a on na ně jen bez zájmu zíral.
"No to vidím," podotkl.
"O co jde?" zeptala se dívka, stále nechápající, proč tu vlastně je.
"Gekkou, mohla by se nám hodit!" povídala malá a dělala, že její otázku přeslechla.
"Co? Jen další špinavej potěr," zamumlal Gekkou a odfrkl si.
"Ale Gekkou! Ona se umí bít! Líp než Nesmrtelný-kun! A cítím z ní nějakou magii!" hájila svůj názor malá a poslední slova měla účinek. Zaujaly Gekkoua, který se pátravě zadíval na vyšší z dívek, jejíž ruku stále držela ta menší.
"Cože, magii?" divila se dívka a koukala na holčičku, která se k ní otočila čelem.
"Hai," potvrdila dívenka.
"Jak se jmenuješ?" zeptal se Gekkou s upřeným výrazem.
"Ehm… Haruno Yui. Ale vážně by mě zajímalo, o co tu jde," představila se vyšší dívka. Gekkou na ni strnule zíral, pak mu jemně cuklo obočí a aniž by Yui stihla byť jen mrknout, v mžiku byl u ní, přirazil ji ke zdi, jednou rukou ji držel pod krkem a v druhé držel meč, jehož hrot znatelně cítila mezi žebry.
"Dobře, Yui. Co jsi zač?" zavrčel na ni a z blízka jí civěl do očí. Byl jí tak blízko, že na sobě cítila jeho ledový dech a v klidu by mohla spočítat tečky v jeho zelených očích.
"J-Jak, co jsem zač?! Nechápu o čem…"
"Gekkou, nech ji být," hájila ji maličká, ale jmenovaný na ni hodil zlostný pohled.
"Zalez, potěre a nech mě dělat svoji práci! A ty, Yui, jestli je to vůbec tvoje pravé jméno, nedělej, že nevíš o čem je řeč. Vidím ti přímo do duše!" vrčel Gekkou s pohledem obráceným zpět k téměř přidušené Yui.
"Fajn! Tak m-mě pusť a já ti to povím…"
"To tak, ještě se budeš snažit utéct a já tě pak budu muset zabít."
"Takhle mě uškrtíš dřív, než ti stihnu cokoliv říct, idiote!" zavrčela na něho se zlostným výrazem, držíc jeho ruku, co měla pod krkem, ve snaze ji odtáhnout. Ale jeho stisk byl pevný.
Chvilku na sebe ještě házeli zlostné pohledy, pak ale musel Gekkou uznat, že sevřeným hrdlem se špatně mluví a tak jí krk pustil.
Stále ale držel svůj meč mezi jejími žebry a byl jí až nebezpečně blízko, jelikož se volnou rukou opíral o zeď za ní. Takže kdyby se o něco pokusila, neměla by pražádnou šanci na výhru.
"Fajn, takže… Jsem čarodějka… Ale hele nemám v úmyslu někomu ubližovat. Nikdy jsem to nedělala, ostatně užívám magii světla, a o lidi nemám zájem. Takže, když budete tak laskaví, ráda bych odešla bez újmy," vysvětlila Yui a čekala, že se něco stane. Jenže Gekkou na ni stále zíral se stejným upřeným výrazem a holčička pobíhala kolem.
"No tak Gekkou, necháme si ji?" volala už po několikáté, až ji Gekkou znovu okřikl.
"Promiň, já se ještě nepředstavila, viď? Jsem Mirai z Andu…"
"Mlč, to nemusí vědět…" zavrčel Gekkou a v tu chvíli se otevřely dveře a do místnosti vstoupily tři osoby.
Vysoký světlovlasý mladík, na něm zavěšená roztomilá dívenka s růžovo-modrými vlasy a drobná dívka s blond, krátkými vlasy.
"Páni Gekkou, ty máš rande?" zajímala se blondýnka a dívala se na ně s potutelným úsměvem. Jmenovaný nereagoval a Yui tedy zkusila odstrčit jeho meč.
"Opovaž se na něj jen sáhnout, potěre…" zavrčel a stále se jí díval do očí.
"No je sice rajcovní, že mi tak říkáš, ale nemám v úmyslu se tu zdržet," zamumlala Yui a Gekkouovi se zlostně blýsklo v očích.
"To si myslíš, že tě jen tak pustím? Že po tom, co ses prozradila, budeš moct odejít, potěre?" vrčel.
"Co se to tu děje Mirai-chan?" zeptala se blondýnka a všichni tři příchozí se na holčičku nechápavě obrátili.
"Přivedla jsem Yui-chan, protože jsem myslela, že by se nám mohla hodit, ale Gekkou na ni zatlačil a ukázalo se, že Yui-chan je čarodějka," vysvětlila Mirai.
"Nepotřebujete mě. Máte démonku, temnou čarodějku a obdařeného. Myslím, že to vám stačí… Navíc jsem tu ve škole potkala ty dva ničitele kouzel, ti k vám taky patří ne?" vyčetla Yui a pokusila se odejít, ale Gekkou ji znovu chytil pod krkem.
"Jak to víš?" zeptal se ohromený, světlovlasý mladík.
"Jedna z mých schopností. Rozeznám typ schopností, magii… Prostě cokoliv, co se odlišuje od normálu," vysvětlila Yui a vyzývavě mrkla na Gekkoua, který trochu povolil svůj stisk.
"Mimochodem Gekkou-sama… Takhle se k dívkám nechová…" zamumlala s upřeným pohledem do jeho zelenkavých očí. Jemu jen zlostně zatikalo obočí, pak ale sundal svou ruku z jejího krku a spustil svůj meč.
"Má pravdu, takhle si žádnou nenajdeš," zasmála se blondýnka a Mirai s Yui se k jejímu smíchu přidaly.
"Jako kdybych o to stál… Fajn, rozhodl jsem se. Budeš pro mě pracovat, jako tenhle ostatní odpad a já tě za to nechám žít. Jestli odmítneš, porušíš smlouvu nebo utečeš, zabiju tě, potěre," promluvil Gekkou a všichni se otočili na Yui a čekali, jak se rozhodne.
"To se mi moc nezdá. Co z toho budu mít?"
"Zůstaneš na živu."
"To je mi málo. Něco za to chci, nějakou odměnu," řekla Yui a zvláštně se usmála.
"Nehodlám s tebou vyjednávat," zavrčel Gekkou a šel se posadit zpět ke svému stolu.
"Fajn, tak já jdu, mějte se…" rozhodla se Yui a otočila se k odchodu. Ale jen, co udělala krok, kolem hlavy jí prosvištěl Gekkouův meč.
"Říkám, že tě zabiju," promluvil chladně se založenýma rukama.
"No tak, Gekkou, dej jí za to něco. Její schopnosti by se nám mohli hodit. Je jiný typ čarodějky než já, třeba by se to dalo využít," přimlouvala se za ni dívenka s růžovými vlasy a on se pyšně postavil.
"Nemám, co bych nabídl," zhodnotil mírněji a Yui se uchechtla.
"Vážně mě potřebujete… No tak, co tohle… Až něco vymyslíš, tak mi to dáš. Hned nic požadovat nebudu," navrhla Yui a nyní se všichni zadívali na Gekkoua.

"Fajn…" souhlasil a ostatní se dali do představování.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama